Úvod:
Vlci jsou úžasná a krásná zvířata, žijící ve smečkách
Základní fakta:
· svou kořist dokáže pronásledovat i několik kilometrů a vyvinout při tom okamžitou rychlost až 60 km/h
· Ve středoevropských podmínkách loví hlavně jeleny a divoká prasata, vmenší míře také srnčí zvěř, drobné hlodavce, lišky, toulavé psy a příležitostně i ovce, které nejsou dostatečně zabezpečeny.
· Mají velmi důležitou úlohu pro ekosystém, protože regulují stavy zvěře - loví především slabé a nemocné jedince.
Přírodní rovnováha:
Vlci bývají při lovu velmi obezřetní a dlouho svoji kořist testují, protože nemohou riskovat jakékoli poranění, to by pro ně mohlo znamenat život ohrožující handicap. Pouze 10-49% útoků vlka končí úspěchem, proto se jejich nejčastější kořistí stávají zvířata slabá, mladá (nebo naopak příliš stará), nemocná nebo hůře smyslově vybavená. Neznamená to ale, že vlci nejsou schopni ulovit silnou nebo zdravou kořist - například v hlubokém sněhu se individuální rozdíly mezi různě zdatnými jeleny nebo srnci stírají. Při lovu většinou upřednostňují samičí zvěř nad samčí.
Vlčí smečka a vůdci smečky:
Život ve smečkách je pro vlky mnohostranně výhodný hlavně při lovu, kdy vlci štvou kořist - většinou kopytníky několikanásobně těžší než jsou oni sami. Nicméně, i samotný vlk je schopen zabít svou největší kořist - dospělého losa, bizona, nebo pižmoně, Čím je více vlků ve smečce, tím úspěšnější sice může být lov, ale zároveň nižší množství masa na jednoho vlka připadá.
Když na sebe narazí dvě cizí vlčí smečky nastane také boj. Ale bojují spolu jen dva vlci. Vůdce smečky "A" s vůdcem smečky "B". Po boji se poražený vůdce zařadí na jemu příslušející místo v nové smečce, vzniklé sloučením obou smeček pod vítězným vůdcem.
Co vlci žerou:
Vlk, stejně jako další druhy velkých šelem, stojí na vrcholu pomyslné potravní pyramidy a nemá přirozené nepřátele. Potravní
spektrum vlka sahá od drobných savců až k losu nebo bizonovi. Nejdůležitější složkou vlčí potravy je v Karpatech jelení zvěř, méně zastoupeni bývají zpravidla srnci nebo divočáci. Vše ale záleží na místní potravní nabídce. Například na východním Slovensku nebo v Itálii je nejčastější kořistí prase divoké, v nově osídlených oblastech v Německu srnec a v severním Bělorusku zajíc. V České republice byl na základě analýz 17 vzorků trusu nejčastěji zastoupen zajíc, jelen a prase divoké. Potrava podléhá značným sezónním změnám. V létě a v době rozmnožování vlci neloví jenom velkou kořist, ale často se živí menšími savci, dále ptáky, plazy, rybami a dokonce i hmyzem. V zimě se však živí hlavně kopytníky. S oblibou požírá i zdechliny, čímž plní v lese tzv. zdravotní policii. Občas vlci napadají i nezabezpečené stáda ovcí. Denně vlk spotřebuje 3-5 kg masa.